Page 8 - Cahier-Practical-Refraction-CZ.indd

Emetropie, ametropie 1 3) Astigmatismus Mohou se vyskytovat různé typy astigmatismu podle roz- Oko označujeme jako astigmatické, jestliže jeho optická mohutnost a tím i jeho zaostření se v různých osách (rovinách) liší. Oko tak má asymetrickou ametropii s ložení dvou hlavních ohnisek (tj. refrakčního výkonu maxi- málního a minimálního meridiánu): nestejnými ohnisky v různých rovinách. Například - Jestliže je oko v jednom meridiánu emetropické a ve dru- osoba s astigmatismem, která pozoruje velké písmeno F hém myopické, mluvíme o jednoduchém astigmatismu může viděl ostře svislé linie, ale vodorovné linie může - Kombinaci emetropického a hypermetropického meridiá- vidět jako rozmazané. nu označujeme jako jednoduchý astigmatismus - jsou-li oba hlavní meridiány myopické, mluvíme o slože- U oka s astigmatismem je vždy jeden meridián s maxi- ném myopickém astigmatismu málním refrakčním účinkem a druhý meridián s minimál- - Jsou-li oba hlavní meridiány hypermetropické, mluvíme o ním refrakčním účinkem; tyto meridiány se označují jako složeném hypermetropickém astigmatismu hlavní meridiány. Mezi nimi refrakční účinek kolísá od - Jestliže je oko v jednom meridiánu hypermetropické a ve maximálních až po minimální hodnoty. druhém myopické, mluvíme o smíšeném (kombinovaném) astigmatismu Jestliže jsou hlavní meridiány na sebe navzájem kolmé (tj. svírají úhel 90°) a refrakční výkon je pravidelně roz- Jestliže je meridián s maximálním optickým účinkem orien- ložen mezi těmito dvěma krajními hodnotami, hovoříme tován víceméně svisle (tj. mezi 70° a 110°), mluvíme o o tzv. pravidelném astigmatismu. Jestliže hlavní meri- astigmatismu podle pravidla (přímém). Jestliže je meridián diány nejsou na sebe navzájem kolmé, hovoříme o s maximálním optickým účinkem orientován víceméně nepravidelném astigmatismu; tento stav může být napří- vodorovně (mezi 160° a 200° nebo mezi +20°a –20°)., klad následkem poranění a není možné ho korigovat mluvíme o astigmatismu proti pravidlu (nepřímém). pouze brýlovými čočkami. Astigmatismus, který není ani podle pravidla ani proti pra- vidlu, označujeme jako astigmatismus šikmých os. Optický systém astigmatického oka vytváří ze složeného světelného paprsku obraz předmětového bodu. Pro tento paprsek jsou typická dvě malá, navzájem kolmá, lineární ohniska, každé na opačné straně mezních hodnot. Tato dvě © Essilor International 2007 ny oka. V oblasti Sturmova konoidu se nachází specifické ohniska odpovídají obrazům vytvořeným hlavními meridiá- místo označované jako kroužek nejmenšího rozptylu. V tomto místě je průměr astigmatického paprsku nejmenší a má nejmenší velikost. Kroužek nejmenšího rozptylu má stej- nou optickou vzdálenost od obou ohniskových linií (fokály), tj. leží blízko středu; právě toto místo se promítne na sítnici po optimální korekci (viz dále). Hlavní princip korekce astigmatického oka spočívá v aplika- ci čočky s proměnlivou optikou mohutností tak, aby se obraz promítl na sítnici. Optická mohutnost této čočky se mění podle svých meridiánů, nepřímo k astigmatismu oka. Tato čočka se označuje jako sféro-cylindrická, cylindrická nebo torická. Rozdíl mezi refrakčním výkonem jejího maxi- © Essilor International 2007 astigmatismus oka a tak spojuje dvě lineární ohniska (foká- málního a minimálního meridiánu (cylindr) kompenzuje ly) do jednoho bodového ohniska a její sférická část umí- sťuje tento obrazový bod na sítnici. Pro korekci astigmatis- mu podle pravidla se používá mínusová cylindrická čočka s osou přibližně 180° a pro korekci astigmatismu proti pra- vidlu se používá mínusová cylindrická čočka s osou přibliž- ně 90°. Obrázek 5: Astigmatické oko a princip jeho korekce Osa astigmatismu se během života mění, většinou z astig- matismu podle pravidla u dětí na astigmatismus proti pra- vidlu u starších dospělých jedinců. Také osa astigmatismu dvou očí je většinou symetrická podél vertikálního meridiá- nu (nosu). 8 Copyright © 2008 ESSILOR ACADEMY EUROPE, 13 rue Moreau, 75012 Paris, France - All rights reserved – Do not copy or distribute.